Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

valinor 


Oblíbená alba

Alba, která má valinor v oblíbených


reklama

20 fotek, 9.7.2017, 33 zobrazení, 21 komentářů
Dvě malé zastávky cestou domů z Krkonoš. Přehrada Les Království a hospital Kuks.
86 fotek, 25.6.2017, 43 zobrazení, 14 komentářů
Po předchozím alespoň pro mne náročném výstupu jsem se rozhodla pro nenáročnou asi jen osmikilometrovou vycházku na vyhlídky ( naučnou stezkou och chaty Slaná voda). Takto se rozhodla nejmíň polovina zájezdu, zbytek šel na Babiu Horu. Myslím že trasa k Babí hoře nebyla až tak moc náročná jako předešlý den, nicméně bylo horko, trasa celkem dlouhá a vzhledem ke striktnímu času odjezdu jsem se nehodlala honit jako nadmutá koza. Dopřáli jsme si koupel nohou v potoce a byli jsme velmi spokojeni. Jen nás chvílelemi při zastavení oběžoval otravný hmyz.
180 fotek, 27.6.2017, 23 zobrazení, přidat komentář
Opět po roce jsme se vydaly na naše "babské" putování po slovenských kopcích. Začínaly jsme v Ružomberku s východem slunce, od nádraží jsme po noční cestě vlakem vyrazily ve 4 hodiny ráno. Naším prvním vrcholem bylo Sidorovo (1099 m). Sestoupily jsme do malebné liptovské osady Vlkolínec a po prohlídce a odpočinku pokračovaly výstupem na Malinné (1209 m). Pak už nás čekal hřeben Velké Fatry s kvetoucími loukami a s nádhernými výhledy na široké okolí... Přes Vtáčnik (1090 m) jsme došly do Vyšného Šiprúnského sedla a po zrušené červené značce vystoupaly na Šiprúň (1461 m). Do našeho cíle na Smrekovici (1365 m) jsme dorazily docela unavené. Ušly jsme 25 km, převýšení cca 2060 m nahoru, 1200 m dolů...
156 fotek, 28.6.2017, 31 zobrazení, přidat komentář
Druhý den jsme ráno se sluníčkem vyrážely dál po úžasné velkofatranské hřebenovce. Opět parádní výhledy a všude plno nádherných kytiček... Vystoupaly jsme na Rakytov (1567 m), pak následoval prudký sestup do Južného Rakytovského sedla. Přes Minčol (1398 m) jsme došly do Sedla pod Čiernym kameňom, který jsme šly obhlédnout mimo značku. Při návratu do Sedla Ploskej se začaly stahovat černé mraky a začalo pršet a v dálce trochu burácet. V pláštěnkách jsme pokračovaly dál a přímo na vrcholu Ploská (1532 m) se velmi rychle strhlo peklo - hromy, blesky, větrná smršť, všude šedo, provazy deště s kroupami padaly téměř vodorovně... Několik dlouhých minut jsme dřepěly nebo klečely a čekaly... Naštěstí bouřka odešla tak rychle, jak přišla a kromě totálně promočených bot se nic zlého nestalo. V mírném dešti a po pěkně kluzkém terénu jsme sestoupily do cíle druhého dne - Chaty pod Borišovom. Bouřky pokračovaly skoro nepřetržitě až do pozdního večera my jsme se obávaly, co nás čeká další den... Ušly jsme 17 km s převýšením 1100 m nahoru i dolů...
211 fotek, 29.6.2017, 20 zobrazení, přidat komentář
Ráno bylo opět hodně zataženo, ale nepršelo, tak jsme co nejdřív vyrazily dál. Přes Koniarky (1377 m) jsme v mlze a větru vystoupaly na nejvyšší horu Velké Fatry - Ostredok (1596 m). Na holém hřebenu byla přímo vichřice, ale mraky občas odletěly a bylo trochu vidět. Celkem rychle se v mlze před námi objevila Krížna (1574 m) s výhledy do mlhy a při sestupu k pramenu Králova studňa začalo pršet. Ale náš horský hotel Králova studňa již byl na dohled, dorazily jsme tam kolem 14. hodin. Urazily jsme 13 km, převýšení 700 m... Celé odpoledne pršelo a bouřilo, tak jsme měly "leháro"... Večer se celkem rychle vyjasnilo, tak jsme ještě já s Bělou vyrazily na nedalekou Královu skalu (1377 m). Vyšplhaly jsme až na vrchol a užívaly si nádherné výhledy a zapadající sluníčko...
257 fotek, 30.6.2017, 21 zobrazení, 1 komentář
Po slunečném večeru přišlo zase zatažené ráno. Čekala nás dlouhá a náročná túra, tak jsme brzy vyrazily. Prohlédly jsme si Pomník obetiam Veľkej Fatry a Pomník hrdinom SNP a pokračovaly výstupem na Smrekov (1441 m). Během sestupu Rakytovskou dolinou se vyčasilo a my jsme začaly stoupat Juriášovou dolinou. Výstup na Ostrou (1264 m) byl opravdu ostrý a hodně strmý. Ale stálo to za to... Celý vrcholový hřeben je skalnatý a nádherný, na úplný vrcholek se šplhá po řetězech přes skalní okno... Opravdu bomba... Po sestupu do Sedla Ostrej jsme pokračovaly docela náročným terénem přes Muráň (1050 m) na další nádherný kopec Tlstá (1373 m). Pak nás čekal dost dlouhý a náročný sestup skalnatou Vápennou dolinou. V dolině jsme si prohlédly jeskyni Mažarná - je volně přístupná a patří k největším na Velké Fatře. Do Chatové osady Gader jsme došly v 19. hodin. Túra nám trvala 11 hodim, ušly jsme 25 km, převýšení 1600 m nahoru a 2300 m dolů... A byla to paráda!
175 fotek, 1.7.2017, 20 zobrazení, přidat komentář
Poslední den našeho putování byl už jen odpočinkový a cestovní. Ráno zase lilo jak z konve, tak jsme čekaly. Kolem 10. déšť ustal, tak jsme se vydaly na nedaleký Blatnický hrad. A pak jsme hledaly a našly kopřivami zarostlý a zpustlý Kostol sv. Ondreja nad obcí Sebeslavce. Po obědě už bylo slunečno a hodně teplo. Prošly jsme obec Blatnice a už nás čekala jen cesta domů. Krátce jsme si prohlédly Martin a Žilinu, naše přestupní stanice. A pak už jen Pendolinem do Olomouce...
Ve Velká Fatře jsme našlapaly celkem cca 85 km, převýšení 5300 m nahoru i dolů... Prošly jsme celou trasu podle plánu, kromě výstupu na Borišov (kvůli bouřce). Počasí nebylo ideální, zažily jsme sluníčko, bouřky, déšť i vichřici. Ale je tam nádherně a všem se nám tam moooc líbilo...
26 fotek, 2.5.2017, 83 zobrazení,
180 fotek, 29.4.2017, 44 zobrazení, přidat komentář
Zájezd s KČT Smržice na Vysočinu do oblasti Žďárských vrchů. Po deštích se konečně objevilo sluníčko a byl pěkný den. Místy bylo ještě dost sněhu a v lese hlavně dopoledne doslova pršelo ze stromů... Vyšli jsme ze Svratky a prošli okruh přes Devět skal, Lisovskou skálu, Malínskou skálu, Milovy, Čtyři palice, Milovské perníčky, Zkamenělý zámek a zámeček Karlštejn zpět do Svratky. Na Devět skal jsme ještě šplhali po kluzkém sněhu, další skály již byly suché. Trasa byla moc pěkná, ušli jsme 24 km...
73 fotek, 25.3.2017, 87 zobrazení, přidat komentář | krajina, příroda, sport
Zahajujeme cyklosezonu 2017 a už tradičně se vydáváme po rovinkách na jih. Sešli jsme se v hojném počtu a užili jsme si krásného jarního dne. Na mém tachometru 52 km.
http://www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/?d=217684
125 fotek, 4.3.2017, 50 zobrazení, přidat komentář
Putování v kopečcích v okolí řeky Odry za krásného a větrného předjarního počasí...Vyšli jsme z obce Spálov zpočátku po zelené, pak již celou cestu mimo značku. Viděli jsme poutní místo Panna Marie ve skále, vyhlídku Švédská skála. Naším hlavním cílem byla v lese mezi Luboměří a Spálovem docela dobře schovaná Petrova skála. Petrova skála je přes rok docela obyčejná jeskyně (opuštěná břidličná štola pro těžbu galenitu), ale na přelomu zimy a jara, koncem února, se stává kouzelným ledovým královstvím. Na svátek sv. Petra se tvoří ve štole unikátní krápníková výzdoba z ledu, která vzniká díky příhodnému postavení jeskyně. Tvorbu ledových sloupů umožňuje vchod na sever a zalesněný svah nad skálou, díky kterému se drží u stropu jeskyně teplý vzduch. Sníh na slunci roztátý ve vodu prosakuje prasklinami v břidlici, kde přes noc zamrzá – jeskyně je nejkrásnější právě v tomto období, kdy se střídá sluneční svit s nočními mrazíky.
Nejčastějším úkazem v Petrově skále jsou stalaktity – rampouchy rostoucí zespodu nahoru, z nichž některé dosahují výšky až jednoho metru. Rampouchů jsme viděli už jen zbytky, i když ještě docela velké... Někteří jsme pak ještě zašli k malinkému a moc pěknému větrnému mlýnu u Spálova...
34 fotek, 2.3.2017, 342 zobrazení, 168 komentářů
Jsou to moji milí spolubydlící, ale žádní mazlíčci. Jsou to takoví moji kamarádi, kteří jsou neustále v mé blízkosti, ale o pohlazení a mazlení vůbec nestojí. Jmenují se Linda a Fox. Plemeno mainská mývalí kočka.
70 fotek, 9.3.2017, 107 zobrazení, 176 komentářů | dokumenty, kultura
Proslulá sklářská společnost Moser slaví v letošním roce 160 let od svého založení. Při této příležitosti připravila unikátní výroční kolekci Moser 2017, která je průřezem skvostů inspirovaných její bohatou stošedesátiletou historií.
78 fotek, 8.3.2017, 74 zobrazení, 151 komentářů | dokumenty, koníčky, kultura
Letošní výstava byla rozdělena na dvě části, první tvořilo květinové korzo a druhá byla věnována české královně Marii Terezii (1717–1780), jejím úpravám Pražského hradu i jejímu zájmu o zahrady.
Od narození Marie Terezie letos uplyne 300 let.
78 fotek, 25.2.2017, 93 zobrazení, přidat komentář | kultura, příroda, zábava
Přijela nám na týden vnoučata. Dnes jsme se s nimi a s Praporem vypravili do Mariánského údolí, svezli se na bobové dráze a na závěr se zúčastnili Líšeňských ostatků.
55 fotek, květen 2016 až únor 2017, 107 zobrazení, 213 komentářů
Ráno jsme zaspali. Tóri utemovala okna, jak v atomovém krytu. Prý, aby na nás někdo nekoukal z korun sousedních stromů. Potom nařídila telefon a když ho chtěla zkontrolovat, tak ho asi vypla. Libor na nás ráno zabouchal, když mu bylo divné, že nevstáváme. Rozhrnuli jsme závěsy a hurá, svítí slunce a z korun protějších stromů na nás kouká krásný den! Po včerejším dešti ani stopy! Sice vyrážíme o hodinu později, ale s velkou chutí. Taishan zdoláme ve třech a Libor bude zatím srážet svou horečku.
98 fotek, 4.11.2016, 99 zobrazení, 220 komentářů | architektura, města
V Olomouci je toho k vidění tolik, že jsem po úvaze rozdělila fotky do 2 alb. V prvním albu se věnuji oblasti mezi olomouckým dómem a kostelem svatého Michala. Tzn. historickým budovám Univerzity Palackého, která sídlí v bývalých kanovnických rezidencích, okolí kostela Panny Marie Sněžné, honosnému baroknímu kostelu svatého Michala, Bezručovým sadům pod bývalými městskými hradbami a především samotnému olomouckému dómu čili katedrále svatého Václava.
86 fotek, 4.11.2016, 85 zobrazení, 142 komentářů | architektura, města
Ve 2. albu z Olomouce jsem se zaměřila na Horní a Dolní náměstí, tzn. především na olomoucký orloj, sloup Nejsvětější Trojice a několik olomouckých kašen. Dále na krásný gotický kostel sv. Mořice a také zajímavý kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, oba v blízkosti Horního náměstí.
83 fotek, 24.1.2017, 30 zobrazení, 2 komentáře
Vydali jsme se na běžkách z Domašova nad Bystřicí na Svatý Kopeček (přes Jívovou a Pohořany), cca 18 km. Bylo nás 7 a 1 pes. Bylo pošmourno a mlhavo, ale nefoukalo a teplota lehce pod nulou. Sníh byl dost přemrzlý, občas vykoukla tráva nebo hlína. Ale jelo se dobře, stopa byla a trasa je moc pěkná, kopečkovitá... Všichni běžkaři i pes jsme byli s výletem spokojeni...
111 fotek, 14.1.2017, 63 zobrazení, 20 komentářů
Blanka měla skvělý nápad - poté co se jim ve středu pokazilo auto a nemohla jet s dámským klubem PPP na akci nazvanou Po stopách císařovny SISI. A nebyla by to ani Blanka, aby nevybrala náročnou trasu po zelené, (holky šly ve středu po žluté širokou a upravenou cestou). Jaký to byl nerozum jsme si přiznali až u Volské louky, odkud vedla odbočka 1,3 km k památnému kameni císařovny SISI. Už předtím jsme měli sníh až po kolena, někde bylo naváto i více, já už byla v posledním tažení, Franta na mne každou chvíli čekal a holky hrdinně prošlapávaly cestu kdesi vepředu. U jednoho potoku se zlomenou lávkou už na nás čekaly a Blanka nás vítala slovy, že má pro nás bonbonek. Já si myslela na její směs oříšků a sušeného ovoce s kakaovými boby. Ale tím bonbonkem bylo přejití lávky po kolenou. Prý lávku prošla po kolenou a pak zlomený zbytek přeskočila. To jsem ale odmítla. Přešli jsme s Frantou pomocí hůlek raději přes vodu. Na kakaové boby přeci jen došlo.

Kdo někdy šel delší trasu a to i do kopce vysokým sněhem, tak asi ví, jak je to namáhavé. Dva kilometry jsme šli skoro hodinu.Za celou dobu jsme nepotkali ani živáčka, viděla jsem akorát pár srnek. Sněhu bylo čím dál tím více, značku jsme chvílemi ztráceli, protože i stromy byly bílé od sněhu... Dokonce jsme odložila i foťák do batohu (tedy můj asistent Franta).

U Volské louky jsme se rozhodli sejít na žlutou značku a k památníku SISI nepokračovat. A to jsme měli jít dál jak se psalo na sránkách PPP: dál stále mimo značku, dojdeme na Čerňavu. Podle času a nálady sestoupíme buď do Ramzové nebo do Ostružné.

Mám ale podezření, že kdyby Naďa nezapadla na jednom místě po pás a poté se nemohla hnout, že bychom pokračovali dál a přinejmenším mě by pak zachraňovala Horská služba. Cesta po žluté značce byla krásně široká a prohrnutá. Došli jsme zpět do Branné a jako kladné hodnotím to, že nádražní čekárna byla otevřená a vytopená.